Další zprávy o mrňatech
Tak teď mi začíná hektické období, zápočty, zkoušky... Naprostý opak toho, čím procházejí naši mrňousci.
Minulý víkend jsem strávila doma, ve čtvrtek jsem přijela, obě holky i mourek a starousedlíci mě přišli přivítat, i když malí byli trošku vykulení a dělali, že si mě nepamatují. Pár granulí z ruky jim ale rozsvítilo paměť a pak už bylo dobře. :o)
V pátek ráno jsem trošku uklízela doma a koťata mi dala lekci ostražitosti a schovávání všeho, s čím se dá hrát. Vzala jsem si v kuchyni papírovou utěrku a roli se zbylými utěrkami jsem, nic netušíc, nechala volně v kuchyni. Šla jsem uklidit Tomíkův trichobezoár do předsíně a když jsem se vrátila do kuchyně... no jo, "nasněženo" - Mourek si ze dvou papírových utěrek udělal hračku a zřejmě si dal předsevzetí, že je rozcupuje a udělá mi z nich puzzle. :o)) Tak jsem holt vzala smetáček a lopatku a hurá uklízet... Mourek je vůbec takový aktivista, sice nejbázlivější a pořád opatrný, ale dělá velké pokroky. Za normálních okolností na sebe nenechá sahnout, ale stačí se na něj chviličku zadívat když někde sedí nebo leží a okamžitě začne vrnět. V tom případě se z něj stává neuvěřitelný mazel, který svým vrněním přehluší i 3x tak velkého Tomíka. Převaluje se a předvádí a vrní, vrní, vrní... Při jednom mazlení na mě šikovně vystrčil prdýlku, takže soudím, že to bude kluk.
Asi se zamiloval do mojí mamky, protože jak přijde domů, okamžitě se jí začne otírat o nohy a nedovolí jí krok z místa. Prostě se to v něm pořád pere, na jednu stranu nedotknutelný, na druhou stranu mazel všech mazlů, ale ta druhá strana začíná převládat. Občas se dokonce jakoby nedopatřením nechá vzít na chviličku do náruče - ale jen při mazlení, jinak po nás natahuje packu (ale už dávno ne s vytaženými drápky a syčením).
Průjem všech tří se vlivem antibiotik pozvolna zlepšuje, starousedlíci už se chovají spíše výchovně než nějak zle, takže jsme všichni spokojení.
Náhledy fotografií ze složky Koťata